Věděli jste, že ty malé včelky, které vidíte večer sedět na květinách, jsou staré včely. Staré a nemocné včely se na konci dne do úlu nevrací. Noc tráví na květinách a pokud mají možnost spatřit další východ slunce, obnoví svou aktivitu tím, že do kolonie přinesou pyl nebo nektar. Dělají to s pocitem, že se blíží konec. Žádná včela nečeká na smrt v úlu, aby nezatěžovala ostatní? Takže až příště uvidíte starou malou včelku sedící na květině, jak se noc chýlí k ústupu… poděku…

Když se podíváte na rozkvetlou slunečnici, možná si všimnete, že její střed je v neustálém pohybu. Desítky včel tu pilně sbírají pyl a nektar, zatímco kolem nich září žluté okvětní lístky. Tento obraz není jen krásný – je to ukázka dokonalé spolupráce mezi rostlinou a opylovači.

Slunečnice poskytuje včelám bohatý zdroj potravy, a na oplátku získává opylení, které jí umožní vytvořit semena. Tento jednoduchý, ale zásadní proces je součástí koloběhu, na kterém stojí naše potravinová bezpečnost i zdraví krajiny.