Před dvaceti lety se Karel Zich vydal na dovolenou, která měla spojit relaxaci s jeho vášní pro potápění. Na Korsiku přijel se svou manželkou jako součást devítičlenné skupiny, kterou vedl zkušený instruktor Radomír Hertl. Výprava byla rozdělena na tři menší týmy, aby se zajistila bezpečnost. Zich spolu s manželkou tvořili část vedenou právě Hertlem.
První ponor, který proběhl v hloubce 12 metrů, byl idylický. Účastníci obdivovali nádherný podmořský svět, kde mohli spatřit například murény a další fascinující živočichy. Po krátkém odpočinku se skupina připravila na druhý ponor. Tentokrát se však podmínky nečekaně změnily. Silný mořský proud začal unášet část týmu pryč od bezpečné zóny u lodi, což nutilo instruktora k rychlému rozhodování.
Hertl instruoval členy skupiny, aby zahájili bezpečný výstup na hladinu. Někteří, včetně Zichovy manželky, se dokázali dostat k blízkému útesu. Zich však zůstal ve vodě, doprovázený Hertlem a dalšími potápěči. „Radil jsem všem, aby použili buď šnorchl, nebo dýchací přístroj,“ popsal Hertl. Zich však mezi nimi stále přepínal, což zvyšovalo jeho vyčerpání. Na otázku, co se děje, Zich odpověděl: „Ty vole, je mi blbě.“ To byla jeho poslední slova.
Zpěvák následně upadl do bezvědomí. Hertl mu okamžitě sundal zátěžový opasek a snažil se ho udržet nad hladinou, což bylo extrémně náročné. „Měl křečovitě sevřené ruce, a když jsem se ho pokusil oživit, bylo to téměř nemožné,“ popisuje dramatické chvíle instruktor. Pokusy o resuscitaci začaly už ve vodě, kde se Hertl snažil o umělé dýchání, dokud nepřiplula loď.
